Před půl rokem jsme se rozhodli si pořídit soláry. A nyní už je to více než měsíc co nám plně fungují. Jelikož se mě hodně lidí na to ptá, tak to hodím i sem.
Tak předně si ujasněme termíny, protože není solár jako solár. Existují soláry na ohřev teplé vody (odborně kolektory). Těmi proudí kapalina a s elektřinou nemají nic společného. Ty sice máme taky (už čtyři roky) a jsou výhodnější než elektrika, ale o těch teď nechci psát. Pak jsou soláry, které vyrábějí elektriku - fotovoltalická elektrárna (FE). Ty pak mohou být dvojího druhu. Buď se vyrobená elektřina prodává distribučním firmám za regulovanou (rozuměj dotovanou) cenu - to jsou ty elektrárny na které se tak nadává. Nebo se vyrobená elektřina ukládá do baterek a z baterek se potom čerpá večer a v noci, když slunce nesvítí. Tomu se říká “Ostrovní systém” nebo “Hybridní fotovoltalická elektrárna (HFVE)”. A přesně takovou máme. Tj. do sítě nic nedodáváme, takže nijak nebohatneme, ale neprojídáme žádné dotace. Přes den elektřinu ukládáme do velké baterky a v noci jede celý dům z baterky.
Nejčastější dotaz: kolik ta sranda stála? Stála 459 tisíc Kč. Ale tady platí víc než u jiného zboží, že se vyplatí zjistit: co kupujete, proč to kupujete a k čemu to bude. Měl jse i nabídku na HFVE za 271 tis. Kč. Ale když jsem to parametrově porovnával, tak jsem zjistil že tam je méně panelů, menší kapacity baterek, měniče. Takže ta levná nabídka je vlastně docela drahá.
Máme na střeše 18 panelů Solet 280Wp. Každý panel má 1,6 m2, takže dohromady pokrývají cca 29 m2. Panely samotné ale nejsou nejvýraznější položkou. A to ani cenovou ani co se týče problémů. Nám se panely vešly na střechu od garáže (kde už byly dva kolektory na ohřev teplé vody). A stále nám zbýva místo na střeše domu, kdybychom někdy chtěli zvýšit kapacitu. Větším oříškem je baterka.
Baterky mají tří základní parametry: cenu, velikost, kapacitu. Vybrat si můžete dva parametry. Ten třetí pak vždy hodně ustřelí. Já jsem nakonec zvolil variantu olověných akumulátorů. Mají příznivou cenu a kapacitu, ale jsou velké. Celá baterka váží tunu a měří 1219 x 352 x 782 mm (dělají se i více krychlovité, ale já potřeboval úzkou baterku). Naše baterka se skládá z 24 článků (ne nepodobné autobaterii), které jsou v jedné velké vaně a zapojené do série, takže dohromady vytváří napětí 48V a kapacitu 625 Ah. Kdybych chtěl Li-Fe baterky, tak ta stojí 1500 Euro a má kapacitu jenom 250 Ah. Obdobná cena a kapacita platí i pro slavnou Tesla Powerwall, ale o té se navíc jenom mluví a do dneška se reálně nedá koupit. Největší nevýhodou naší olověné baterky je, že se musí každý týden dolévat destilka (asi tak 0.5l týdně) do elektrolytu (pokud nechci aby klesla životnost). A že se z baterky při dobíjení odpařuje kyselina sírová a vodík. Ne moc, ale příjemné to není a místnost by měla být odvětrávaná. Pokud jste teď vystrašení (vodík přece vybuchuje!), tak vodík vybuchuje při koncentraci 4%. A v našem malém kumbálu (2x3 metry) by to znamenalo že bych ho musel hermeticky uzavřít na celý týden aby tam takové množství vodíku vzniklo. Což rozhodně nehrozí. Vývoj baterií se ovšem dere rychle ku předu a za rok budou parametry a ceny baterek zase jinde. Takže počítám s tím, že o tuto baterku budu pečovat a až ji skončí životnost (tak za 6 let), tak si pořídím nějakou jinou co nebude potřebovat takovou údržbu. O životnosti baterie a co na ni má vliv se můžete dočíst např. zde.
Když jsme elektrárnu zprovoznili, tak jsem si myslel, že přes den nebudeme spotřebovávat žádný proud z distribuční sítě. K mému překvapení tomu tak nebylo. Celý systém si neustále bere tak 10 % elektřiny ze sítě! Proč? Elektřina z panelů jde přes měnič který je převádí z DC na AC. My máme měnič XTM 4000-48. Ten zvládne dodávat 4kVA po dobu 30 minut. Nebo 3,5kVA trvale. Jakmile bych tedy zapnul počítač, myčku a vysavač - tak jsem přes kapacitu tohoto měniče. On si sice umí inteligentně dobrat elektřinu ze sítě, ale na to potřebuje být synchroní s distribuční sítí a proto neustále odebírá trochu proudu ze sítě. Pokud bych chtěl odebírát nulu z distribuční sítě, tak bych si nemohl užívat luxus neomezené elektřiny. A buď musel myslet na to, že nesmím zapnout příliš mnoho spořebičů nebo koupit další měnič.
Co mě naopak velmi příjemně překvapilo - že se celý systém chová jako velká UPSka. Pokud vypadne distribuční síť (což se u nás na venkově děje více než je mi milé), tak HFVE okamžitě přepne na baterky. A to tak rychle že se počítače doma neresetují.
Jak je to s třífázovým rozvodem? Naše HFVE je jednofázová. V domě jsou sice třífázové rozvody. Ale funguje na ně jenom trouba a sporák. A 3fázová zásuvka v garáži, která za 4 roky nebyla použita ani jednou. HFVE sice zásobuje všechny fázové rozvody, ale není mezi nimi fázový posun. Což třeba troubě nevadí. Ale vadilo by to třeba míchačce - a obecně rotačním motorům, které by to asi zavařilo. Takže pokud někdy budu chtít připojit míchačku, tak musím otočit jedním knoflíkem, který přepne dům na distribuční síť (a odstaví HFVE). Pokud by někdo potřeboval nutně tři fáze, tak to lze spravit dokoupením dvou dalších měničů. Ale v mém případě by to byli vyhozené peníze.
Jak dlouho vydrží jet dům na baterku? Naše baterka má 625 Ah. Při normálním provozu její kapacita přes noc klesne maximálně na 80 %. Přes den se stihne krásně dobit a ještě hodně proudu zbývá a pouštíme ho do zdi. Včera večer jsme měli zapnuto hodně spotřebičů (trouba, myčka, počítač, půl baráku svítilo a možná ještě něco) a displej ukazoval že spotřeba je 15 A a že tímto tempem by to vydrželo ještě 50 hodin. Takže v případě nouze bycho m na baterce vydrželi skoro měsíc. Ale v normálním provozu (např. v zimě) to nechcete huntovat až na nulu, protože to razantně snižuje životnost baterky.
Návratnost? Já momentálně platím cca 2 tisíce měsíčně za elektřinu (protože mám hodně počitačů, holt jsem IT exot). Takže za 20 let ušetřím cca 430 tisíc. Což je plus mínus cena celé sestavy. Samozřejmě je potřeba započíst obnovu ba terky. Ale řekněme, že se to nyní tak tak zaplatí. Takže taková záporná nula. Trochu nejistá. Ale počítám, že během pár let si pořídím čistý elektromobil, a pak by to mohlo být i zajímavější. Na elektrárnu naší velikosti se dá i sehnat jednorázová dotace 100 tisíc. Což momentálně zkouším (je to stále v procesu). Uvidím jak to dopadne.
Proč to dělám? Když pominu ty zřejmé důvody (nezávislost, ekologie) tak pro zkušenost. Před pár lety byl HFVE ekonomický nesmysl. Dneska to je na hraně. A za pár let to bude jasně ekonomicky výhodnější. Ale stále je tu dost lidí, kteří si myslí, že to nikdy nebude fungovat a že to je celý nesmysl (ahoj tati). A druhý zbytek lidí je zdravě skeptický, protože o tom nic neví (ještě před rokem i já). Takže chci nabrat zkušenosti a pak skeptikům vyvracet jejich názory. Ale už podložené daty a zkušenostmi z provozu. Například tím, že dnes už existuje technologie MPPT, která docela dost zvyšuje učínost.
A nakonec nějaké fotky.