Přišel mi tento dotaz:
Dobrý den pane Suchý,
dostal jsem se na internetu k vašemu blogu a článku Stavíme s Haas Fertigbau. musím říct, že to bylo velice poučné a inspirativní čtení, jelikož právě taky zvažujeme dřevostavbu a možno právě od Haase. chtěl bych vás tímto poprosit jestli by jste mi aspoň stručně nenapsal, jak jste s odstupem času spokojeni, jak s kvalitou provedení od Haase, tak s dřevostavbou obecně, mám na mysli zejména ty klasiky, jako hlučnost, slabá tepelná akumulace atd. , případně kdyby jste stavěl znovu, co by jste udělal jinak.
Není první - a nebude asi poslední. Tak ho zkusím shrnout tady na blogu. Jen pro úplnost shrnu, že je to více než 4 roky co jsme se nastěhovali.
Jak jsme spokojeni s dřevostabou? Já jsem spokojen moc. Vlaďka by sice raději měla nějaký slaměný dům s hliněnou omítkou. Ale to je na mě už moc. Já bych šel do dřevostavby znovu.
Hlučnost - tohle mi přijde jako mýtus. Rozhodně pokud jsou podlahy z betonu. Ano pokud děti nahoře v patře skočí z patrové postele dolů, tak to v kuchyni, která je hned po nimi, slyším. Pokud jsou otevřené dveře, tak v ložnici slyším co se děje v obyváku - ale to protože jsou hned naproti sobě. Jakmile dveře zavřu nebo je tam nějaká příčka, tak nic neslyším. Teda pokud děti zrovna nezkouší překonat svůj rekord, který drží na -110 dB.
Tepelná akumulace - ano, dřevostaba nemá tepelnou akumulaci. Klasický argument je "jak přestaneš topit, tak to rychle vychladne". To si lidé pletou akumulaci s izolací. Dřevostavba má nízkou akumulaci a vysokou izolaci. Takže pokud přestanu topit, tak dům tu teplotu v pohodě udrží ještě dva dny. Ano když otevřu venkovní dveře dokořán na půl hodiny tak teplo uteče, ale to v cihlovém domě taky. Ale naopak, pokud se vrátíme z dovolené a v domě je vypnuté topení (resp. jenom temperuje na 15°), tak po zapnutí topení je dům vytopen do pár hodin. Pokud si pomůžu i kamnama tak do 20 minut. U cihlového domu toho nikdy nedocílíte právě kvuli jeho akumulaci. Protože akumuleje nejenom teplo ale i chlad. Ale i v našem domě máme prvek, který akumuluje - podlahu. Ta je z betonu. Což je dobré kvuli te hlučnosti, ale na pytel kvuli té akumulaci. Pokud se v zimě vrátíme z dovolené tak v celém domě je velmi brzo teplo. Až na tu podlahu. Ta ještě dlouho zůstává studená.
Rekuperace - To je asi nejlepší věc, pro kterou jsem se rozhodli. Ten drobný průvan není vůbec cítit. Zato čerstvý vzduch ano. V zimě si připadám jako ve vyhřátém letním kině - na vzduchu a přitom v teple. Příjemný vedlejší efekt je že pokud se něco rozlije na zem, tak ty zbytky vody po utření uschnou výrazně rychleji než v jiných domech. Zemní registr mi vůbec nechybí. Resp. tak 4 dny v roce ano. Ale za ty prachy si raději v tropických dnech pustím větrák. Rekuperace obvykle jede na 50m3 za hodinu a to žere cca 30W. Co mě na rekuperaci štve je ten ovládací panel. Každý den v týdnu se musí nastavovat zvlášt a nastevní je poměrně zdlouhavé (furt kroutit tlačítkem doleva a doprava). No a když vypadne elektřina, tak to můžete nastavovat znovu. Což se u nás na vesnici děje tak jednou za čtvrtletí. Opruz.
Kvalita provedení Haasu - až na ten renonc s vodou (který Haas bez keců opravil) nebyl se stavbou dosud žádný problém. Všechno drží. Rohy jsou pravé. Nic se nemuselo předělávat. Mám akorát tři výhrady. 1) živí mě počítače, takže jsem chtěl skoro do každé místnosti natáhnout minimálně jeden ethernetový kabel a chtěl jsem Cat6. Kabely jsou sice Cat6, ale sockety tam daly Cat5e. Navíc dvě koncovky jsou špatně nacvaknuté - u jedné je to nepužitý vodič a u druhé - v pracovně - mám více socketů - takže jsem to zatím neřešil (a přišel jsem na to samozřejmě po záruce). Navíc kabely jsem chtěl vyvést na půdě (mám tam malý rack se switchem). Kabely tam jsou sice vyvedené, ale i když jsem rack postavil přesně doprostřed mezi vývody tak dva kabely tam nedosáhnou a budu je muset jednou nastavit (zatím je nevyužívám). 2) Na záchodě a v koupelně na některých místech trochu poklesla podlaha (necelý 1 mm), takže bude potřeba předělat spáru mezi kachličkami. 3) Po naší akci s dřevěnými schody, kterou jsem zmiňoval v přechozím zápisu, museli Haasovci říznout beton v patře a po uložení schodů dobetonovali navazující kousek (pás asi 30 cm). Občas když na něj došlápnu a nestojím jinde tak jde cítit, že se trochu hne. Je prostě poznat že ta podlaha není z jednoho kusu betonu. Ale pochybuji že někdo jiný než já si toho všimnul.
Co bychom udělali jinak
Co jsem rád že jsme udělali